Duben 2021

Duben měl být jarní měsíc, ovšem zpočátku tomu nic nenaznačovalo. Teploty blíže k nule, vánice a metelice, deště, zkrátka mrzuté počasí, až jsem si zavzpomínal na začátek roku 1996, který taky nestál za nic.

Ovšem povedlo se zahradničit, zbavit se smrku, dokončila se rekonstrukce korunky pro mou pětku vpravo nahoře, a ještě jsem byl hned třikrát u odběru plazmy. Do budoucna hledím pozitivně.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Třetí dubnový odběr

Letos to tak krásně vyšlo, že v dubnu jsem šel k odběru plazmy třikrát. To nebývá obvyklé.

Opět jsem měl docela štěstí, jak při příjmu, tak při konzultaci s lékařem a i při cestě do odběrové místnosti. Ovšem byla tady zrada. Během těch dvou týdnů, co jsem tam nebyl, totiž došlo ke stavebním úpravám, takže odběrová místnost je sice stejným směrem, ovšem o pár kroků jinde.

Asi nikoho nepřekvapí, že se mě ujala zkušená sestřička s tetováním na levé paži. Než jsem se nadál, byl jsem napíchnut, rychlost odběru nastavena a mohl jsem si užívat.

A po odpovídající časové prodlevě jsem měl hotovo, byl jsem odpojen, odmotán, domluvil jsem si příští odběr a hurá domů. O tom až někdy jindy.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Zuzana Hubeňáková - Nejhezčí mezi krávami

Kdo mě čte déle než posledních pár měsíců, ví, že se Zuzanou Hubeňákovou mě pojí dlouholeté přátelství. A protože pro každého, s kým mě pojí dlouholeté přátelství, je takové přátelství otázkou prestiže a známkou vysoké úrovně, je dobré si moje přátelství udržet, což Zuzana ví a činí.

Nuže po trochu zdlouhavém a zároveň velmi zajímavém úvodu musím sdělit následující. Kdo nemá domá tu nejhezčí mezi krávami, neví, o co přichází. Nebo to ví, tím hůř.

Co v knížce stoprocentně najdeme: Fejetony, psané pro severy z rodiny idnes.cz, fejetony psané pro jiné cíle, i postřehy a momentky z běžného života.

Co dále v knížce stoprocentně najdeme: Nadhled, (sebe)ironii, absurditu, kterou napohled běžné životní situace přinášejí.

A co v knížce rozhodně chybí: Nuda. Ta tam prostě není.

Povídky a fejetony Zuzany Hubeňákové jsou tak nejlepší obranou proti smutku, stresu, trudnomyslnosti, skvrnitému platfusu a horečce omladnic. Nezbývá než doporučit. A proč? Na to musí každý čtenář (každou čtenářku nevyjímaje) tak nějak přijít sám.

Za mě tedy výborná. Jinak to ani dopadnout nemohlo.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Arakain - Jekyll & Hyde (2019)

Hodnotit album Arakainu je nevděčná role. V dobrém slova smyslu. Protože toto album si posluchače hned na začátku podmaní a nepustí. Ani po nějakých 35 letech v plném nasazení skupině nedochází energie, naopak jí má čím dál tím víc.

Před mnoha a mnoha lety jsem o tom psal, že Arakainu prospělo, když původního Aleše Brichtu a následně nevýrazného Petra Koláře nahradil Jan Toužimský, jehož hlas má ten správný metalový tón a do skladeb výborně sedí. Výborně hrají i oba kytaristé s basákem, stejně jako bubeník.

Kompozičně se album vydařilo zejména díky tomu, že sází na prověřenou autorskou dvojici a spolupracovníky ze spřízněných skupin Dymytry, resp. Forrest Jump. Thrashové melodie jsou hráčům od ruky s neskutečnou bravurou, včetně šesté skladby Sny dávají křídla, která je pro mě osobně vrcholem celého alba.

Čili pokud mohu skromně hodnotit, je to skvělý kus.

Seznam skladeb:

1. Dnes ještě ne 4:04
2. Znal bych rád 4:29
3. Šestý smysl 4:31
4. To, co chceš mít 4:17
5. Kompromis 4:16
6. Sny dávají křídla 4:10
7. Síť 4:35
8. Hathor 4:06
9. Jen vaše ruce 3:33
10. Hřích 3:34
11. Signály 3:50
12. Jekyll & Hyde 4:59

Celková délka: 50:33
Celkové hodnocení (1 - 10): 7,5

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Dva papežové (2019)

Film popisuje nevšední přátelství mezi dvěma posledními papeži. V roce 2005 poté, co umřel Jan Pacel II., rozhodují kardinálové o jeho nástupci. A až opakovaným pokusem je vybrán papež Benedikt XVI., zastánce velmi konzervativního křídla, což vede argentinského kardinála, který se má v budoucnu stát papežem Františkem, k úvahám o rezignaci a odchodu do důchodu.

Celým filmem se táhne linie života obou papežů - v mládí, během začátků v církvi a během různých historických událostí. A to až do chvíle, kdy Benedikt XVI. svého poraženého soka z volby pozve, aby spolu rokovali o věcech spojených s papežským úřadem. Zároveň nechce ani slyšet o odchodu budoucího papeže do důchodu, naopak se svěřuje, že chce sám rezignovat, což vede k tomu, že jeho původní sok se stává jeho nástupcem a mezi oběma papeži vzniká pevné přátelství, byť každý z nich na začátku zastával odlišné názory a neměli mezi sebou jediný shodný bod.

Film, ač to nemusí vypadat, je ve svém podání obou duchovních zábavný, ukazuje, že i nejvyšší katoličtí představitelé jsou lidé z masa a kostí a vstupem do duchovní služby své lidství neztrácejí. A to je na něm to dobré.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

The Offspring - Let The Bad Times Roll (2021)

Američtí The Offsrping jsou jednou z těch skupin, co se objevily už v 80. letech, pak se poněkud nedobrovolně upozadily, aby se poté, co přešla vlna grunge, znovu ozvaly a tentokrát naplno. Spolu s generačními souputníky Green Day tak dali The Offspring vzniknout neopunku, v jehož bezepčných vodách plují dodnes.

A ani na tomto albu se nedá očekávat nic jiného než navázání na to, co neslo nejlepší alba v 90. letech, tj. Smash, Ixnay On the Hombre, resp. Americana. Ne, The Offspring nemají potřebu experimentovat a jedou v tom, co se už v minulosti opakovaně osvědčilo. Proto hned od první skladby získá posluchač dojem, že to už někdy slyšel a nehrozí tak, že by se dostal do šoku z nepoznaného.

Co je dobré vyzdvihnout, jsou silné momenty alba. Pro mě je to nejprve čtvrtá „Army Of One“ a pak sedmá „We Never Have Sex Anymore,“ která je překvapivě víc než do punku laděná do swingu. Ovšem když řeknu B, je nutno říct i to patřičné A. Čili, že album obsahuje i slabší kousky.

Prvním z nich je osmá instrumentálka „In The Hall Of The Mountain King“ (asi nejprofláknutější hudební motiv všech dob), která by v jiném provedení mohla sloužit jako jakýsi předěl mezi dvěma částmi alba. A duhým je závěrečná „Lullaby,“ což je zremixovaná část titulní skladby. Ani jedna z těchto dvou skladeb by na albu nemusela být a nechyběla by. Naopak jsem ocenil, byť poněkud prvoplánovitou, akustickou verzi „Gone Away“ právě z „Ixnay on the Hombre.“

Sečteno a podtrženo - to, v čem jsou The Offspring silní, čili precizní kytarová hra a výrazný zpěv Dextera Hollanda, je tu ve správném poměru. Bohužel je to vyváženo krátkou stopáží alba a určitou, a já si to dovolím říct, nedotažeností. Což je škoda.

Seznam skladeb:

1. This Is Not Utopia 2:38
2. Let the Bad Times Roll 3:18
3. Behind Your Walls 3:21
4. Army of One 3:11
5. Breaking These Bones 2:46
6. Coming for You 3:48
7. We Never Have Sex Anymore 3:30
8. In the Hall of the Mountain King 1:00
9. The Opioid Diaries 3:01
10. Hassan Chop 2:20
11. Gone Away 3:16
12. Lullaby 1:12

Celkový čas: 33:21
Celkové hodnocení (1 - 10): 7

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Výlet na sever

Udělalo se hezky a mohlo se cestovat. Ideální předpoklad, abychom vyjeli na sever, navštívit novoborského kamaráda a prozkoumat okolí.

V sobotu ráno jsme se tak usadili v autě, psa nevyjímaje, a vyrazili až do obce Prysk. Tam nás kamarád čekal a chvíli po přivítání jsme se už vydali vzhůru.

Musím uznat, že některé kopce a hory mají vtipné a trefné názvy. Ovšem kdo vymyslel pojmenování Střední vrch, ten moc kreativity neprojevil. Prostě Střední vrch.

Nechme jméno jménem, stoupali jsme do kopce, pes s námi, a postupně jsme začínali fotit, až jsme se dostali úplně nahoru. Výhled byl pěkný, byť počasí větrné. Počkali jsme na kamráda a po nezbytně dlouhé fotící pauze jsme se rozhodli sestupovat postupně dolů a samotnou obcí projít po naučné stezce.

Ten, kdo tu naučnou stezku vymýšlel, měl nestandardní smysl pro humor, což pozná každý, kdo si ji projde. Fotili jsme opět, co se dalo i nedalo. Až k autu.

A nemohli jsme odmítnout pozvání k jídlu, kterým měla být fazolová polévka. Ovšem když dorazila kamarádova manželka, zděsila se, že o polévku vůbec nemělo jít, že mělo jít jen o samotné fazole. A když se kamarád pochlubil, že je zředil, na což jeho žena reagovala zděšením.

Cesta domů uběhla tak rychle, jak to jen šlo, a protože jsme toho měli docela dost, šli jsme i brzy spát. O tom až někdy jindy.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Val McDermidová - Drát v srdci

Když jsem se seznámil s autorkou Val McDermidovou poprvé, zaujalo mě, jakým způsobem vrství příběh tak, aby odhalení skutečného pachatele přišlo až v samotném závěru. Přiznám se, že mě to zaujalo, stejně jako to, že v jednom příběhu se může odehrávat více linií, které spolu zdánlivě nesouvisejí.

V knize Drát v srdci je vrah známý hned na začátku, protože hned úvod popisuje jeho volbu budoucí oběti. Jacko Vance, kdysi sportovní, po úrazu, kdy přišel o ruku, televizní hvězda a charitativní moderátor, je všechno jen ne člověk, kterému by kdokoli přisuzoval vražedné úmysly. To, že v některých městech z těch, která navštívil, po určité době zmizí mladistvá dívka, nikoho nenapadne si s ním spojovat.

Kromě toho žije Jacko v barvotiskovém manželství s další televizní hvězdou Micky Morganovou, která ovšem formálním manželstvím kryje svůj lesbický poměr s Becky, kterou uvádí jako svou asistentku. Zkrátka pro veřejnost nic, co by mohlo ukazovat na to, co se skrývá pod Jackovým povrchem.

Ovšem je zde Tony Hill, protřelý policejní sup, který zakládá a cvičí novou jednotku, která bude mít za úkol zkoumat a vytvářet psychologické portréty pachatelů. A mezi členy této jednotky je i ambiciózní Shaz Bowmanová, která jde za svým cílem být minimálně stejně dobrá jako Tony Hill.

Po několika týdnech, kdy se jednotka seznamuje s metodami a postupy při profilování pachatele, dostanou její členové jako cvičení právě údaje o zmizelých 14 - 15letých dívkách. Někteří to berou lajdácky, jiní zběžně, pouze Shaz Bowmanová se do případu ponoří celou vahou a najde souvislost mezi dívkami a Jackem Vancem. Ovšem když své výsledky prezentuje, sklidí posměch. Přesto je odhodlána se nevzdat a Jacka Vance usvědčit. Ovšem netuší, že si ukrojila větší krajíc, než je schopna sníst. Jacko ji při osobní konfrontaci napadne a zabije, následně zničí její poznámky. Nebo aspoň si to myslí.

V jiném městě má jiná policejní jednotka na starosti případ tajemného žháře, který čas od času zapaluje opuštěné průmyslové objekty. Inspektorku Carol napadne hledat mezi místními dobrovolnými hasiči, což se ukáže jako dobrá stopa, i když to jedna z členek policejní jednotky rovněž odnese životem.

Když se Tony Hill pokouší odhalit, jak Jacko Vance zabil Shaz Bowmanovou, jsou mu házeny klacky pod nohy a dokonce se stane jedním z podezřelých. Nezbývá než spojit síly s Carol a vymyslet v dokonalých plánech Jacka Vance skulinu. A než se to povede, stane se řada jiných událostí, které vedou k cíli.

Pro mě zajímavá, místy brutální kniha.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Viktorie Besó - Když jsme se potkali

Viktorie Besó je jedna z dalších píšících blogerek, která nejprve psala jen blogové články, aby začala psát knihy. A už v blogových článcích používala větší než nemalé množství erotických motivů a nejinak tomu je i v této knize.

Vše se točí okolo Beáty, která umí odhadovat charaktery lidí, aby jim pomáhala, ovšem sama se brání lásce. Jediný, kdo kdysi dokázal její postoj nahlodat, je Richard, ovšem toho od sebe odehnala. K tomu její výborná kamarádka Erika, která utekla od despotického manžela, aby i s dcerkou žila sama, nebo nešťastná Julie, která kvůli rakovině ví, že nikdy mámou nebude.

To je takový základ. Postavy se postupně potkávají a míjejí, narážejí na sebe a loučí se, chvíli spolu jsou a pak už zase ne, jindy si padají do náruče a jindy se nemůžou ani vidět. V příběhu vystupují i další vedlejší postavy, jako Jaroslav, který Beátu překvapivě svede, při čemž jsou přistiženi Jaroslavovou manželkou, nebo Dominik, který se točí okolo Eriky i Julie, aby se nakonec projevil jako únosce dětí.

Závěr je nepřekvapivý a očekávatelný i pro mě.

Aniž bych chtěl Viktorii nějak hanět, toto opravdu není kniha, kterou bych musel číst dvakrát.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Corpus Christi (2019)

Polský film o mladistvém delikventovi, který se na jistou dobu stane knězem.

Daniel pobývá v nápravném zařízení pro mladistvé deliventy, kde navštěvuje mše a projde polepšením a začne se zabývat duchovími záležitostmi natolik, že zatouží stát se přímo knězem. Na to mu ovšem kněz, který vede mše pro delikventy, argumentuje, že s trestním záznamem, který Daniel má, ho žádný seminář nepřijme. Ovšem Daniel má svou touhu pořád v sobě.

Když nadejde den, kdy má být propuštěn na svobodu, dostane umístěnku do truhlářské dílny poblíž nedalekého města. Cestou se ovšem zastaví v městě samotném a vejde do kostela. A protože má s sebou černou košili s kolárkem, dokáže přesvědčit místní nedůvěřivé občany, že je kněz. A skutečný místní kněz rád uvítá posilu, zejména když musí na nějakou dobu odjet do nemocnice.

Daniel tak spadne plnýma nohama do svého snu. Najednou stojí v kostele před oltářem a má mluvit k lidem. Postupně prolamuje ledy a získává si přízeň místních.

Je do své kněžské role tak zabraný, že se vzdaluje své původní přirozenosti. To ho přivede k tomu, že se angažuje v památce za oběti nedávné dopravní nehody a smíření pozůstalých s vdovou po řidiči, který tuto nehodu způsobil. Stává se místní celebritou a je pozván starostou a zároveň majitelem truhlárny, do níž měl původně nastoupit, ke slavnostnímu otevření nové části truhlárny. A tehdy dojde k chvíli, kdy ho jeden z dělníků, který s ním byl v nápravném zařízení pozná a začne pronásledovat. Daniel ovšem všechny překvapí, když oznámí, že řidiče, který způsobil nehodu, při níž zahynulo šest místních mladých lidí, hodlá pohřbít církevním pohřbem na místním hřbitově. A tehdy se jeho příběh opět zlomí.

Pro mě velmi působivě natočený film, polština pod českými titulky zas tak rušivá nebyla.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Zubní III

Je nejvyšší čas mou historku o nové korunce dotáhnout do vítězného konce. A abych vás nenapínal, konec je nejlepší.

Začalo to opět v inkriminovaný den, kdy mi dopoledne zavolali, že se opět ohromně omlouvají a že by potřebovali, abych přišel o něco hodně dříve, než bylo plánováno. I souhlasil jsem.

Tentokrát bude můj příběh stručný. V ordinaci jsem nestrávil ani deset minut a odcházel jsem s novou korunkou ve správném barevném odstínu, takže mezi ostatními zuby není poznat, že je tam cizorodý prvek. A to je dobře, to můžu říct.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Zubní II

Po předchozí návštěvě zubní ordinace jsem očekával návštěvu, kdy mi bude vsazena nová definitivní korunka. Leč nebyl bych to já, aby se můj příběh nezamotal úplně jinak.

Začalo to jedním telefonátem, že v den, kdy jsem byl domluvený, že přijdu, přijít nemám, protože spousta lidí odvolala termíny a ty, kteří neztratili k návštěvám zubní ordinace nezbytně nutnou odvahu, je nutno přeobjednat, tak jestli by mi nevadilo přijít následující den.

I souhlasil jsem a vnitřně se naladil na to, že půjdu následující den opět v zubní křeslo usednout. Leč opět bylo všechno jinak.

V inkriminovaný den nejprve okolo deváté ráno hovor s tím, že se mi strašně omlouvají, ale laborka moji korunku zmršila, takže jestli mi nebude vadit dnešní termín odpískat a přijít v úterý následujícího týdne. I souhlasil jsem.

O necelých deset minut později další hovor s tím, že se mi opravdu strašně moc omlouvají, ale laborka upřesnila, že by bylo dobré, kdybych skutečně přišel a nechal si udělat ještě jeden otisk horní čelisti. I souhlasil jsem.

Takže v době, kdy jsem nejdřív přijít měl a pak neměl a pak zase měl, jsem přišel, abych viděl a zvítězil.

Zubař, který nahradil moji původní zubařku, mi vysvětlil, co a jak, následně mi skoro hodinu něco dělal s inkriminovaným zubem a ve finále sejmul příslušný otisk. A že mi v laborce vyrobí novou korunku expresně. No uvidíme.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Smrk

Léta tam stál, nebude dál.

Každý, kdo mě čte aspoň trochu pravidelně, ví, že se svou milovanou jsem se seznámil začátkem předloňského června a krátce poté jsem byl seznámen s tím, že moje milovaná je kromě jiných velmi kladných vlastností také majitelkou zahrádky, díky čemuž jsem se na základě teoretických znalostí získaných v dětství z článků v časopise Zahrádkář změnil ze zahradníka-teoretika na zahradníka praktika.

A taky víte, že stejnou zahrádkářskou osadu obývá i kolega zahrádkář, kterého znám už několik let a jehož svéráznost je na vyšší úrovni než svéráznost moje (a to už je co říct). A tomu jsem se svěřil, že potřebujeme pomoct s řemeslnickými pracemi na zahrádce. A kolega zahrádkář souhlasil, že kde může, pomůže.

A proto jsme se takhle stavili v jeho chatě, kde jsme ho probudili z odpoledního odpolednelehu a po chvíli jsme s ním vyrazili do nedalekého Lidlu, kde si chtěl koupit kofolu, ovšem protože ji neměli v akci, nakoupil si desítky jiných věcí. A po návratu jsme se spolu s ním vydali k naší zahrádce. Kolega zahrádkář si nesl motorovou pilu a tvářil se odhodlaně.

Nejdříve první pohled na smrk, pak odměření, kde asi tak bude nejlepší provést řez a pak samotný řez. O necelé dvě minuty později smrk už nestál, nýbrž ležel. A přišla fáze dvě, zbavení shozeného kmene větví a rozkrájení shozeného kmene na kratší úseky tak, aby se to posléze vešlo do kamen.

Ve finále jsme se ještě vrátili do kolegovy chaty, kde jsme se ještě s jedním kamarádem rozloučili a vydali se spokojeně domů.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Druhý dubnový odběr

Shodou okolností to bylo přesně dva týdny po prvním dubnovém odběru, kdy jsem se dostavil k druhému dubnovému odběru. A shodou okolností to byl jeden z nejrychleji odbytých odběrů.

Zkrátka: Na řadu jsem šel poměrně rychle, v lékařské ordinaci nestrávil ani minutu a o pár minut později mi už sestřička s pozoruhodným tetováním na levé paži umisťovala jehlu a nastavovala běh stroje.

Musím uznat, že po těch téměř dvou letech jsem se nezbavil reflexivního zasyknutí při vbodnutí jehly, i když vím, že to bolí méně než bodnutí komárem, a stejně tak jsem se nezbavil reflexivního cuknutí předloktím při závěrečném vytahování jehly. O tom když tak až někdy jindy.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Zubní I

Nadešel opět den D, hodina H, minuta M a vteřina F, kdy jsem měl plavným krokem lva salonů vejít do zubní ordinace. Šlo o mou pětku vlevo nahoře, kde mám co? Kde mám, Kefalín, už několik let kořenovou nástavbu a je potřeba na ni nandat novou korunku, protože ta původní korunka se po nějaké době co? Protože ta původní korunka se po nějaké době rozpadla a své místo, Kefalín, opustila.

Nuže vstoupil jsem i v zubařské křeslo se usadil, do polohy ležmo byl uveden a bylo přikročeno ke zpracovávání toho, co tam dříve bylo. Ve finále po necelé hodině jsem měl nasazenou novou kořenovou nástavbu a byl mi takovou podivnou želé podobnou hmotou vyroben otisk s tím, že už brzy se dočkám nové korunky. O tom až někdy jindy.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Bramborový

Jako vášniví zahrádkáři jsme se následující den po cyklistickém výletu do prodejny zahradnických potřeb vydali do zahrádkářské kolonie, kde zahradničíme. A byl to povedný den.

Jako první se mi povedlo zapojit vodoměr, takže můžeme už zavlažovat, což je dobře. Taky se mi povedlo mírně zredukovat jistou džunglovitost některých oblastí, to je však běh na hodně dlouhou trať a nebude to jen tak.

A mojí milované se povedlo zasadit záhon brambor, takže úroda snad bude stát za to.

A radost měl i náš pes. Ve vedlejší zahrádce totiž byla jak postarší důchodkyně sousedka, tak i její čivaví fenka, což pro našeho psa znamenalo zdroj radosti, blbnutí a řádění.

Ovšem nebyl by to náš pes, aby si neužil i později, když na parkovišti narazil na dalšího psa, kterého bylo lze provokovat. Takže bramborový den se vydařil na maximum.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Cyklistický

Každý, kdo se někdy během letošního dubna podíval z okna nebo prošel venku, oprávněně pochyboval o ročním období, ve kterém se právě nachází. Nebyli jsme výjimkou.

Přesto, nebo možná právě proto, se nám podařilo vychytat okamžik, kdy se na pár hodin udělalo docela jarní počasí, vytáhnout z kóje kola a vyjet. Jako na kolech. Po silnici.

Cílem byla nedaleká prodejna zahradnických potřeb. A ano, delší doba bez jízdy se na mojí kondici podepsala. Rozhodně moje jízda nebyla tak elegantní, jak jsem předpokládal, a bylo vidět, že jsem na kole hodně dlouho neseděl.

Ovšem výsledek byl nakonec skvělý, pořídili jsme vše, co jsme potřebovali, a v pořádku se vrátili domů.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Velikonoční

Letošní Velikonoce nás zastihly nejhorším možným způsobem, a to naprosto zimním nechutným počasím. Proto se skoro nic nedalo pořádně dělt, kromě jednoho dne, kdy se nám povedlo zasadit keře a stromek, čili trochu zkulturnit zahrádku.

Jinak se střídaly chvíle, kdy pršelo, s chvílemi, kdy pršelo ještě víc a kdy lilo jako z konve, do toho ledové větry, takže celkově nic moc. Nálada tak akorát, ovšem nakonec jsme přežili a mohl jsem se těšit na další pracovní dobrodružství.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

První dubnový odběr

Už potřetí za sebou mi vyšel odběr na čtvrtek před Velikonocemi. To je taková milá tradice, kterou je dobré dodržovat.

Trochu matoucí bylo, že jsem se dostavil o hodně dříve. A taky, že se poztrácely klíče od skříněk, kam si my klienti odkládáme svoje věci. Naštěstí se mi podařilo převzít skříňku po jednom odcházejícím.

I pohovor s lékařkou byl stručný a jasný a o chvíli později jsem už byl v odběrovém sále a po dlouhé době se potkal se sestřičkou, kterou už znám, která je lehce před důchodem a levou paži jí zdobí výrazné tetování. Ujala se mě správně a jak je u mne zvykem, nasadila nejvyšší možnou rychlost odběru.

A mohl bych napsat, že se během mého odběru nic zvláštního nestalo, nebýt jedné epizody, kdy jistá klientka, coby prvodárce, usedla do křesla, aby po pár minutách vstala a odešla a počastovala přítomné sestřičky arogantními poznámkami s tím, že údajně nejsou, cituji „profesionální pracoviště.“ To jenom tak na okraj.

Po odběru dobrá káva, domluvení dalšího termínu a spokojená cesta domů. A přede mnou prodloužený velikonoční víkend.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text