Top 5 srpen 15

Tradiční ohlédnutí za tím nejlepším z uvedeného měsíce:

Nejčtenější články:
1. 061 / 100 - Indická jídla 38 čtenářů
2. 080 / 100 - Angličtina 33 čtenáři
3. 062 / 100 - Mikrovlnná trouba 28 čtenářů
4. 070 / 100 - Pivo 26 čtenářů
5. 082 / 100 - Kolegové 25 čtenářů

Odkazující weby:

1. www.kafeacigarko.cz 55 použití
2. www.google.com.ar 37 použití
3. search.seznam.cz 28 použití
4. www.google.cz 26 použití
5. www.google.co.uk 19 použití

Klíčová slova:

1. martas72 87 použití
2. 100 nejlepších 76 použití
3. fotka pro dnešní den 62 použití
4. chlívek blog 51 použití
5. význam filosofie při studiu humanitárních vět 42 použití

Návštěvnické země:

1. Česká republika 1313 návštěvníků
2. Spojené státy 1212 návštěvníků
3. Rusko 255 návštěvníků
4. Německo 68 návštěvníků
5. Portugalsko 38 návštěvníků

Prohlížeče:

1. Firefox 49 %
2. Chrome 29 %
3. Internet Explorer 9 %
4. BingPreview 5 %
5. Safari 4 %

Operační systémy:

1. Windows 83 %
2. Android 5 %
3. Macintosh 4 %
4. iPhone 3 %
5. Linux 3 %

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Top 5 červenec 15

Tradiční ohlédnutí za tím nejlepším z uvedeného měsíce:

Nejčtenější články:
1. 041 / 100 - Paní Helena 31 čtenářů
2. 050 / 100 - Blog 27 čtenářů
3. Skryté číslo volá 26 čtenářů
4. 045 / 100 - Kamarádka Hanka 24 čtenářů
5. 046 / 100 - Východočeské nářečí 22 čtenářů

Odkazující weby:

1. www.google.cz 42 použití
2. search.seznam.cz 36 použití
3. www.google.co.uk 31 použití
4. www.google.com 24 použití
5. www.google.com.ar 15 použití

Klíčová slova:

1. skryté číslo 20 použití
2. negra peituda 17 použití
3. giant pizza hut 14 použití
4. výzkum skromnosti 12 použití
5. kvalitní hotel 10 použití

Návštěvnické země:

1. Spojené státy 1210 návštěvníků
2. Česká republika 763 návštěvníků
3. Rusko 477 návštěvníků
4. Německo 35 návštěvníků
5. Portugalsko 29 návštěvníků

Prohlížeče:

1. Firefox 47 %
2. Chrome 33 %
3. Internet Explorer 12 %
4. Safari 2 %
5. Bing Preview 2 %

Operační systémy:

1. Windows 84 %
2. Macintosh 5 %
3. Android 3 %
4. Linux 3 %
5. iPhone 2 %

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Top 5 červen 15

Tradiční ohlédnutí za tím nejlepším z uvedeného měsíce:

Nejčtenější články:
1. Skryté číslo volá 81 čtenář
2. 022 / 100 - Turistika 32 čtenáři
3. 005 / 100 - Práce 28 čtenářů
4. 027 / 100 - Janka Tró 27 čtenářů
5. 020 / 100 - Hudba 26 čtenářů

Odkazující weby:

1. search.seznam.cz 170 použití
2. www.google.cz 68 použití
3. www.google.co.uk 54 použití
4. www.google.com 31 použití
5. www.obrazky.cz 14 použití

Klíčová slova:

1. stodolni 50 použití
2. prostituce 38 použití
3. skryté číslo 35 použití
4. crusty lips 28 použití
5. dvojčata 25 použití

Návštěvnické země:

1. Česká republika 1500 návštěvníků
2. Spojené státy 1259 návštěvníků
3. Rusko 245 návštěvníků
4. Německo 96 návštěvníků
5. Portugalsko 54 návštěvníci

Prohlížeče:

1. Chrome 45 %
2. Firefox 43 %
3. BingPreview 3 %
4. Internet Explorer 3 %
5. Safari 2 %

Operační systémy:

1. Windows 74 %
2. Linux 14 %
3. Macintosh 4 %
4. Android 4 %
5. iPhone 1%

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

Top 5 květen 15

Tradiční ohlédnutí za tím nejlepším z uvedeného měsíce:

Nejčtenější články:
1. Skryté číslo volá 143 čtenáři
2. 003 / 100 - Partnerka 75 čtenářů
3. WE 04/2015 62 čtenáři
4. 007 / 100 - T-zones 60 čtenářů
5. Ledování zubu 57 čtenářů

Odkazující weby:

1. search.seznam.cz 248 použití
2. www.google.cz 244 použití
3. www.google.com 43 použití
4. www.google.co.uk 36 použití
5. www.obrazky.cz 21 použití


Klíčová slova:

1. budící písničky 68 použití
2. skryté číslo 53 použití
3. co je na mém nočním stolku 47 použití
4. crusty lips 31 použití
5. horse cow 22 použití

Návštěvnické země:

1. Česká republika 1361 návštěvníků
2. Spojené státy 1360 návštěvníků
3. Ukrajina 271 návštěvníků
4. Rusko 109 návštěvníků
5. Německo 56 návštěvníků


Prohlížeče:

1. Firefox 46 %
2. Chrome 27 %
3. Internet Explorer 15 %
4. Safari 3 %
5. BingPreview 2%

Operační systémy:

1. Windows 74 %
2. Linux 10 %
3. Android 7 %
4. Macintosh 4%
5. iPhone 2%

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

100 / 100 - Usměvavé servírky

Před nějakými 20 lety bych se nad chováním a osobností servírek a jiného obslužného personálu v restauracích nijak nepozastavoval. Ovšem v posledních letech si čím dál tím víc začínám v restauracích kromě kvality a zejména kvantity jídla všímat právě i obslužného personálu, hlavně pak servírek a jejich přístupu. A jsem rád, že těch, které dokáží zapůsobit na mě, coby zákazníka, tak, že ve mně vzbudí touhu do této restaurace jít minimálně ještě jednou, je čím dál tím víc.

Mí kolegové a spolupracovníci se v tomto směru nechávají mnou inspirovat a při výběru restaurace berou můj názor na obslužný personál v potaz. A je to dobře. A někdy se stane, že si stěžují, že servírka v té či oné restauraci byla nepříjemná a neochotná, načež jdu do oné restaurace s nimi a tatáž servírka je jak vyměněná a kolegové to přičítají mé přítomnosti a mému kladnému vlivu na příslušnou servírku.

Na fotce je zobrazena sestava servírek z jedné restaurace, kam s kolegy pravidelně chodíváme.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

099 / 100 - Vánoční trhy

Uznávám, že existuje větší než malé množství lidí, kterým vánoční trhy vadí. Já patřím do opačné skupiny a to do té, která si vánoční trhy užívá.

Baví mě courat mezi stánky, zapřádat hovory s prodávajícími i kupujícími, tu a tam ochutnat, tu a tam se napít a v mimořádně dobré náladě přejít k dalšímu místu obsazenému stánky. A někdy koupím i něco, co jsem si nedokázal představit, že koupím.

Pokud jdu jako člen větší skupiny, zábava se násobí. Zejména stánky s uzeninami a svařeným vínem jsou pak v permanenci. A když narazím na roztržitou prodavačku, která trpí utkvělou představou, že 3 x 35 = 95, je postaráno i o zábavu.

Osobně by mi vůbec nevadilo navštěvovat vánoční trhy po celý rok.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

098 / 100 - Kamarád Jarda

S kamarádem Jardou mě dohromady svedla náhoda a společná vlna humoru. A i když mi obvykle trvá hodně dlouho, než si nového člověka pustím aspoň trochu k tělu, tady to bylo hned od začátku jasné, že si rozumíme.

Kromě podobného humoru nás totiž spojuje i láska k rocku a jiné detaily, které by čtenáře tohoto blogu zbytečně odváděly od vysoce kvalitních myšlenek ze studnice mé nekonečné moudrosti.

Kamarád Jarda pracuje jako zdravotník v jedné z největších českých nemocnic. Krom toho prodělal jisté onemocnění, díky němuž to s ním jednu dobu vypadalo bledě, ovšem nemoc překonal a vysmál se jí a díky tomu jsme to pak mohli společně zapít.

Jeden z mála lidí, kterému mohu říct i to, co o mně neví ani můj šéf.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

097 / 100 - Tablet

Jako každý průměrný IT maniak rád zkoumám různá zařízení a jejich vliv na populaci křečka polního a mou psychickou pohodu. Proto když se jednou syn vytasil s tabletem, zaujalo mě to. Syn se naštěstí nad svým stárnoucím panem otcem smiloval a tablet mu půjčil. Za deset minut byly mé obavy z dotykového ovládání pryč a byl jsem chycen a zatoužil po vlastním tabletu.

Dočkal jsem se letos a dostal jsem ten tablet jako dárek, což je velmi velké velmi významné plus. Už jsem popisoval svou první zkušenost s tímto zařízením. Druhá je ta, že sednu do vlaku, vytáhnu tablet z kapsy a mám co dělat, abych jej stihl vypnout před vystoupením v mé cílové stanici.

Takže za mě je to výborná hračka, která nenudí.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

096 / 100 - 2Cellos

Jakožto pravověrný už nějakých 30 let praktikující rocker s částečným klasickým hudebním vzděláním jsem vždy příjemně překvapen, když se v hudbě objeví nějaká nová forma, která tak či onak s rockem souvisí.

Před mnoha a mnoha lety, v dobách, kdy větší než malé množství mých dnešních čtenářů ještě tahalo kačera nebo slintalo u gumových leporel, se objevili němečtí Die Krupps s brutálně elektronickými verzemi písní skupiny Metallica, aby byli o několik let později zapomenuti díky tomu, že se objevili čtyři finští violoncellisté pod názvem Apocalyptica a jejich verze se staly slavnějšími a komerčně úspěšnějšími.

I tak je mi líto, že ještě dnes, když hovořím o rocku hraném na violoncello, téměř každý si hned vybaví Apocalypticu a nikdo neuvažuje o jiných variantách. Svým skromným způsobem chci tuto situaci napravit.

Na 2cellos mě upozornil kolega a já si s vrozenou nedůvěřivostí přehrál jejich první kousek:

AC/DC hraní na violoncella mě příjemně naladili a jal jsem se dohledávat další výtvory dvou cellistů:



To už jsem byl chycen a stal jsem se pomalu, ovšem jistě, fandou dvou cellistů. A jedeme dál. Libo-li klasiku nad klasiky - Nirvanu?


A ani Rolling Stones nezůstali ušetřeni cellové verze:


Bonbónek na závěr:


Rockoví cellisté se pochopitelně nebojí ani klasické klasiky:


Pro mě jednoznačně objev roku.

Fotka pro dnešní den:

Hezký den!

Celý text

095 / 100 - Vánoční cukroví

Jeden z nejlepších vynálezů naší moderní civilizace. Zejména když ho jsou plné krabice, v nichž se nedá dohlédnout na dno.

Pokaždé, když ucítím vůni vánočního cukroví, vzpomenu si na časy trávené v babiččině domě a mé noční výpravy, po kterých zůstávaly v hromadách cukroví viditelné jeskyně a nory. Ale to už je fakt dávno.

Absolutně nerozumím tomu, když někdo tvrdí, že se vánočním cukroví přejedl. To prostě nejde. Jíst se dá v množství neomezeném a přejezení neškodí.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

094 / 100 - Solomon Bob

Ve výpisu 100 nejlepších věcí (a lidí a událostí) mého dosavadního života nemohu a ani nechci opomenout skupinu, která výrazně ovlivnila má liberecká léta, a to skupinu Solomon Bob.

Poprvé jsem se s nimi - zprostředkovaně - setkal už při svém příjezdu do Liberce na začátku svých studií. Procházel jsem se městem a na plakátech viděl tato slova, která mi tehdy nedávala žádný smysl. To se mělo brzy změnit.

Skupina okolo zpěváka Martina Červinky totiž pilně koncertovala a jejich písničky se mi postupně zarývaly pod kůži. A místní stanice RCL neváhala sem tam něco od „Solomonů“ zařadit do svého programu.

V roce 1994 vyšlo miniCD Open This End. Obsahovalo pět písní, mezi nimi tři, které byly pro mou generaci doslova a do písmene zásadní: Na kopci v Liberci*, Je mi to jedno* a hlavně Marie.

Mimochodem členem skupiny byl i můj tehdejší spolužák a kamarád Hanz Peknuša. Jako jediný z nás, co jsme se o muziku tak či onak zajímali, on byl členem slavné skupiny, což tehdy bylo něco!! Dokonce je uveden na jediném oficiálním albu, které Solomon Bob vydal. Hanz byl, jak už víte, zakladatelem a jedním ze dvou do konce přeživších členů i v kultovní skupině Drobný za bůra.

Když totiž v roce 1996 vyšlo album Něco Ti dám, málokdo tušil, že pro skupinu Solomon Bob jde o labutí píseň. Osobně jsem byl nejprve tímto albem zklamán, protože jsem na něm nenašel žádnou z výše zmíněných stěžejních písní. Ale po několikerém poslechu jsem si celkem oblíbil titulní Něco Ti dám, Harlem a Kam odcházíš.

Potom se skupina bohužel rozpadla, pak vznikla znovu se zcela jinými členy. Bohužel další alba už nepřidala a posledních několik let koncertuje jednou dvakrát do roka a někdy ani to ne.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

*) Pozn: Sestava ve videoklipech není totožná se sestavou z oněch 90. let.

Celý text

093 / 100 - Těla

Sešlo se to tak, že v mém letošním psaní těchto 100 nejlepších věcí, lidí a jevů, které mě potkaly v mém životě, se sešly tři významné liberecké hudební skupiny za sebou. Těla jsou druhá v pořadí, ve kterém o nich píši, ale to nezmenšuje jejich význam proti předchozí skupině, ani je nevyvyšuje nad skupinu následující.

Než bych se pokoušel skupinu nějak charakterizovat, dám sem raději odkaz na jejich nejslavnější písničku Hej, Báro, kterou si tenkrát v Liberci broukali všichni a při refrénu nebylo slyšet vlastního slova.

Koncerty byly vždy vyprodané hned jakmile se o nich objevila první zmínka. Mně se kdysi podařilo na jeden prodrat a v klubu pro 150 návštěvníků bylo asi 500 lidí, stál jsem na jedné noze, která ještě navíc nebyla moje, ale stálo to za to. Na další koncert jsem se dostal tak, že jsem se podílel na jeho organizaci.

Mezi námi kolovala čtyřpísňová kazeta, která mimo zmíněné Báry obsahovala hlavně písničku Už po mně jdou, kterou dodnes pokládám za nejlepší písničku, co parta kolem Luboše Beránka vymyslela. A třetí ze čtyř nemohla chybět Tak pojď s pro mě naprosto úžasným refrénem.

V roce 1996 spatřilo světlo světa album Co to je?, o rok později album Možná..., z nějž mě naprosto uzemnila Vdova Šulcová.

Z roku 2001 je pak dosud poslední album Noční můzy, které mě dostává dodnes už od úvodní Vím já, přes mimořádně silnou Jemnězemězle až k závěru, kdy se ozve Tak se měj a za ní ještě Naposled, která zatím nemá svůj odkaz.

Těla patří do mé stovky nejlepších plný právem.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

092 / 100 - Drobný za bůra

O nejslavnější - nejen liberecké - hudební skupině všech dob jsem už psal, dával jsem tu odkaz na dosud jediné album, ale nyní si konečně tento pojem zaslouží samostatný článek v mé Top stovce.

Asi už všichni znáte ten příběh, jak jsem přišel během zimního zkouškového období ze zkoušky, vyzvedl jsem si v menze oběd a šel se uvelebit ke stolu. Od vedlejšího stolu mi kynuli mí kamarádi Ondra a Hanz Peknuša, kteří mi poté, co jsem usedl, počkal, až vítr odežene chmury z čela a pak rozvážně zalovil lžící v polévce, oznámili, že právě založili hudební skupinu.

„A jaký má ta skupina název?“ zeptal jsem se v klidu.

„Zakopaný flašinet,“ odpověděl vážně Hanz.

„Ale blbost,“ okřikl ho Ondra, „název je Drobný za bůra a zítra večer máme první koncert.“

Ponechal jsem tuto informaci, aby se uložila v mé paměti. Poté jsem se s oběma kamarády pro zbytek dne srdečně rozloučil, aniž bych tušil, že jsem se stal svědkem i aktérem historicky důležitých událostí.

Když jsem následujícího večera vstupoval do klubu, kde se měl první koncert odehrávat, pochopil jsem, že se něco děje. Klub byl plný už hodinu před prvním tónem. A sestava na pódiu se sestávala z mých kamarádů a jejich kamarádů. Za bicími seděl zmíněný Hanz, basu držel v rukou Kůťa, do kytar se opíral Krab a Balyi a o zpěv se dělili Ondra a Němej Míra. Na klucích bylo vidět, že opravdu existují teprve druhý den a jediné, co mě přinutilo se o tuto skupinu i nadále zajímat, byla naděje, že do příště se budou jen a pouze zlepšovat.

A zlepšení nastalo. Už druhý koncert se odehrával ve zcela jiné sestavě. Za bicími seděl Bernardýn, Hanz (největší hudební všeživelník) hrál na basu, Kůťa se stal oficiálním zvukařem a osvětlovačem, na saxofon hrál Wahadlo, na pozoun Cowley, jen kytary a zpěvy byly obsazeny stejně jako v předchozím případě.

Tato sestava vydržela v podstatě až do léta 1993. Poté došlo k několika personálním zemětřesením, především odešli oba kytaristé. Jeden opustil definitivně školu a druhý se rozhodl pověsit hudební kariéru na hřebík. Zmizel i bubeník a jeden ze zpěváků. Za bicí tak usedl Iáček, Hanz přešel z bicích a basy na kytaru, basu začal tvrdit Kuja, jen dechová sekce se neudržela. Wahadlo měl jiné povinnosti, tak skoro rok hrál ve skupině pouze pozounista Cowley. A na místo Němého Míry nastoupil další starý známý - Balo. Takto osekaná sestava, jen s jednou kytarou a jedním dechařem, se držela poměrně dlouho.

K další změně v sestavě došlo při legendárním koncertě na vlečce. Uprostřed harcovského areálu bylo poměrně prostorné prostranství, kam byla přistavena klasická vlečka, z níž se stalo improvizované pódium, na němž se umístila rytmická a strunová část skupiny, tedy bicí, basa a kytara. Oba zpěváci s pozounistou byli dole na betonu. A při jedné písni mi Balo z legrace přistrčil mikrofon, což jsem vzal vážně a odzpíval to za něj.

Kluci hráli to, co měli, jen na chvíli se ohlédli, aby se ujistili, že se změnil hlas z reproduktoru doopravdy a že nejde o jejich sluchovou vadu. Dozpíval jsem až do konce, užil si ovace vestoje a měl jsem zato, že mé pěvecké kariéře je konec. Nebyl.

Nějak jsem asi klukům padl do oka, takže pro zbytek roku 1994 a začátek roku 1995 jsem byl částečným členem skupiny. Ve třech písních jsem měl sólo, v ostatních jsem si vzal na starost podpůrné sbory.

To trvalo až do 30. května 1995, na kdy byl ohlášen konec skupiny a závěrečný koncert stál za to. A vypadalo to, že je opravdu konec.

Ale už na podzim téhož roku Ondra s Hanzem a Wahadlem skupinu obnovili. Sehnali kytaristu Puzzleho a bubeníka Míru Seibta, kterého později nahradil Hanzův spoluhráč ze skupiny Solomon Bob Martin Roubínek. Ovšem před několika lety byl ohlášen tentokrát už definitivní rozpad a od té doby skupina koncertuje jednou dvakrát do roka, někdy ani to ne.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

091 / 100 - Lenny Kravitz

Mimo můj obvyklý rockový záběr jsem vždy obdivoval a uznával tři hudebníky. Prvním byl Prince, druhým Terence Trent D'Arby a třetím Lenny Kravitz.

Jak to dopadlo, je všeobecně známo. Prince se zbláznil, střídal pseudonymy častěji než roční období a kdo ví, jestli ještě někdy přijde s nějakou novou skladbou, která by překonala Purple Rain. Terence Trent D'Arby se pravděpodobně rovnež zbláznil, sekl z hudební kariérou a stala se z něj Sananda Maitreya. A tak zbyl Lenny Kravitz, což je jedině dobře, protože jeho hudba a jeho tvorba jsou pro mě důkazem, že svět je stále v pořádku.

První jeho skladba, kterou jsem slyšel, byla It Ain't Over Til It's Over. Jedno až dvojí poslechnutí stačilo, aby mě začal jako autor a interpret zajímat. Až poté jsem se dostal k jeho starší a silnější Let Love Rule a postupně jsem si začal jeho alba přidávat do své do nekonečna se rozprostírající sbírky.

Ovšem definitivně jsem si jej zařadil do své Top 100, kterou právě čtete, tenkrát, když v roce 1993 přišel s písní Are You Gonna Go My Way, která obsahuje nejlepší kytarové sólo všech dob a nejlepší předehru všech dob a proto měla jako jediná čest být už víc než 10 let mým hlavním vyzváněcím tónem v mobilu.

A i když v posledních letech se poněkud podezřele uchyluje téměř k popu, pořád zůstává mimořádně silným autorem a hudebníkem.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

090 / 100 - Sci-fi

Literární žánr, který jsem potkal někdy ve 13 letech, pak mě dlouho míjel a pak jsem se k němu oklikou vrátil.

A drží se mě stále.

A to je dobře.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

089 / 100 - Asterix

Od dávného dětství, kdy jsem se nějak dostal ke starým časopisům, v nichž vycházely tehdejší komiksy, je Asterix mým oblíbeným hrdinou.

A naštěstí i hrané filmy jsou dobré.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

088 / 100 - Zubařka

Zdá se to neuvěřitelné, ale v městě mého výskytu je nalezení zubního lékaře, který by byl schopen a ochoten přijímat nové a ještě novější pacienty, zázrak.

A proto jsem rád, že po měsících hledání jsem nalezl svou zubařku.

Je to zubařka, kterou bych přál každému.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

087 / 100 - Kamarád Jirka

Kamarád Jirka se mi představil předloni na jaře. Nejprve jsme byli pouze sem tam debatující jedinci, později jsme se stali kamarády.

Jeden z lidí, který mi pomohl přežít mé krizové období, kdy už jsem ztrácel naději.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

086 / 100 - Rock

Co jsem se stal milovníkem rockové hudby, tak mi to vydrželo dodnes, a proto je ten správný čas, abych poodhalil některé doplňující údaje.

První rockové album, které jsem slyšel: Metallica - Master Of Puppets
První rockové album, které jsem si koupil: Deep Purple - The House Of Blue Light
Rockové album, které mohu slyšet kdykoli od začátku do konce: Waltari - So Fine
Rockové album, kterým bych ucpal díru ve střeše: Tři Sestry - Lihová škola umění aneb Válka s loky
Rockové písně, které si chci nechat zahrát při svém pohřbu: W.A.S.P. - The Great Misconceptions of Me (na začátku obřadu), Ozzy Osbourne - See You On The Other Side (na konci obřadu)
Rocková píseň, která mi slouží jako vyzvánění pro většinu kontaktů: Brutus - Zdá se mi
Rocková píseň, která mi slouží jako vyzvánění pro neznámá čísla: Kiss - Shout It Out Loud
Rocková píseň, která mi slouží jako vyzvánění pro volání od partnerky: Led Zeppelin - Stairway To Heaven
Rocková píseň, která mi slouží jako vyzvánění pro volání od mámy: Ozzy Osbourne - Mama I'm Coming Home


A takhle se dá pokračovat do nekonečna.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

085 / 100 - Obchody a restaurace, kde vracejí do stravenek

Název článku mluví za vše.

Je příjemné, když po sečtení mé útraty podám servírce stravenky a od ní dostanu hromadu mincí.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

084 / 100 - Krátký sestřih

Kouzlo krátkého sestřihu jsem objevil někdy před více než dvaceti lety. A byla to radikální změna.

Nejprve jsem se držel třímilimetrového zkracování, až v posledních letech se odevzdávám do péče kadeřnic s prosbou o zkrácení na délku jednoho milimetru.

Líbí se mi to.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text

083 / 100 - Hory

Nedá se to říct jinak. Jsem, jak se zpívalo v jedné z kultovních písní mého dospívání, ogar z hor.

A skoro celý život jsem měl nějaké hory na dosah.

Hostýnské, Beskydy, Jizerské, Orlické a další.

Když mám výhled na hory, cítím se dobře.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!

Celý text