Náhoda a shoda okolností tomu chtěla, že první klasický ebook, který jsem stáhl do čtečky ve svém mobilu, je tato kniha. Je to dokument a zároveň vyprávění, kde autor popisuje, co zažíval Severokorejec Sin Tong-hjok jako dítě narozené v pracovním táboře pro nepřátele režimu. Protože bratři jeho otce za korejské války spolupracovali s Jihokorejci, je celá rodina na tři generace odsouzena k pobytu v tomto táboře. Muži a ženy žijí odděleně, pouze pokud odvádějí dobré pracovní výsledky, je jim povoleno manželství za zásluhy, kdy jsou manžel a manželka vybráni vedením tábora a i v tomto manželství mají povolený kontakt jen párkrát do roka. Pokud otěhotní vězeňkyně mimo manželství, je zpravidla zastřelena nebo oběšena. A Sin Tong-hjok v tomto světě vyrůstá a vůbec netuší, že může existovat i jiný svět. Ve škole se děti naučí číst a psát, sčítat a odčítat (násobit a dělit už ne), ale psát mohou pouze o tom, co během toho kterého dne udělaly špatně a za co zasluhují kritiku, kde nesplnily úkol a podobně. Sin Tong-hjok ví, že kdykoli má podezření na nějaké nesprávné jednání, musí toho, kdo se nesprávného jednání dopouští, udat. Pokud ho neudá a prozradí se, že o nesprávném jednání věděl, bude rovněž zastřelen. A kvůli atmosféře, která v táboře funguje, nerespektuje ani svou matku, protože k ní nemá klasický synovský vztah. Stejně tak nemá žádný vztah ke svému otci ani ke svému bratrovi. Proto když vyslechne, jak se jeho matka baví s jeho bratrem o možnosti útěku, jde je udat a pak sleduje jejich popravu, což s ním ani nehne, což je důsledek výchovy v táboře.
Ovšem poté, co jsou jeho matka a bratr popraveni, se jeho pozice mezi dětmi zhorší. Je najednou člen zrádcovské rodiny a spolužáci mají za povinnost jej napadat, urážet a fackovat. To se změní až příchodem nového učitele, který tyto nálady zakáže. A Sin Tong-hjok má štěstí v neštěstí - když se rozděluje práce pro ty, co ukončili školu, je poslán na farmu, kde má relativně dobrý život. Ovšem ani toto jeho štěstí netrvá dlouho a je převelen do šicí dílny, kde ženy z tábora šijí vojenské uniformy a Sin Tong-hjok se má starat o šicí stroje a opravovat je. A později je mu přidělen k ruce jiný vězeň, který kdysi patřil k severokorejské špičce, ale znelíbil se vládnoucí dynastii. Sin Tong-hjok díky táborové výchově neví ani to, že jeho zemi vládne Kim Čong-un, ani to, že hlavním městem je Pchjongjang. A protože si nový vězeň získá jeho důvěru, naplánují společně útěk z tábora, který se dá uskutečnit jen jednou za rok, kdy se zastaví veškerá práce. Sin Tong-hjok se svým společníkem jsou odesláni do odlehlé části tábora kácet stromy a nenápadně se jim povede přiblížit se k elektrickému plotu z ostnatých drátů. Ovšem spoluvězeň zahyne při pokusu prolézt a Sin Tong-hjok se dostane ven, když využije toho, že spoluvězňovo tělo elektřinu izoluje.
Poté, co se dostane ven z tábora, ukradne v jednom opuštěném domě uniformu a boty, díky čemuž se stává na pohled běžným Severokorejcem a je překvapen, že mimo tábor žijí lidé poměrně svobodněji. Že chodí po ulicích, mluví spolu a dokonce se smějí a že je nikdo za to, že spolu mluví, nemlátí a netýrá. Po několika měsících se mu povede dostat se do Číny, do oblasti, kde žije hodně etnických Korejců. Získá práci u jednoho z nich a konečně se může dosyta najíst. Ovšem jeho neklid způsobený pobytem v táboře vede k tomu, že se po Číně přesune až do Šanghaje, kde potká jihokorejského novináře, který jej doveze na jihokorejské velvyslanectví. To je hlídáno čínskou armádou a policií, aby se dovnitř Severokorejci žádající o azyl pokud možno nedostali. Ovšem jihokorejskému novináři se Sin Tong-hjoka povede propašovat dovnitř a zařídit tak jeho nový život v Jižní Koreji, kde je pro něj najednou všechno nepochopitelné. Díky svým zkušenostem se bojí lidí a když se ho třeba doktor nebo úředník v bance na něco ptá, dostane strach, že je znovu u výslechu a bojí se odpovídat...
Fotka pro dnešní den:
Hezký den!
Celý text
