Z dosud neznámého důvodu se už podruhé soustředí Tarantino na období okolo americké války Severu proti Jihu. Tentokrát je už po ní, leč Jih stále neuznal svou porážku. A černošský lovec zločinců působí v zasněžené krajině jako pěst na oko. Tím spíš, že se potká s bělošským lovcem zločinců, který veze vražedkyni, která má být oběšena. A mezi oběma muži je viditelná i citelná nedůvěra. Ta vzroste, když se do jejich dostavníku přidá třetí cestující, budoucí šerif.
A protože počasí cestě nepřeje, zastaví se v Minniině galanterii. Tam chtějí přečkat nepřízeň počasí. Ovšem provozovatelka Minnie ani její společník Dave nejsou přítomni a černošský lovec zločinců získává ke své nedůvěře jistotu, že tady něco nehraje. A skutečně nehraje.
Ve chvíli, kdy padne první výstřel, je jasné, co bude následovat. To by totiž ani nebyl Tarantino, aby krev nestříkala v gejzírech, zastřelení či jinak sprovození ze světa neprováděli podivné pohybové kreace a aby se ve chvíli, kdy začíná být všechno jasné, děj nějak nezvrtnul.
A jako obvykle, závěr je úplně nejlepší. Doporučuji.
Fotka pro dnešní den:
