A protože díky novému viru docházelo k různým omezením, rozhodli jsme se, že pojedeme autem, což mělo jednu výhodu, a to rychlost, se kterou jsme se dostali do cíle. Ovšem tato výhoda byla vyvážena nevýhodou, spočívající v tom, že nebylo skoro nikde volné místo k zaparkování. A proto jsme volné místo našli až za obcí, odkud jsme se vydali za turistickými cíli.
Obec jako taková je spojená s poustevníkem Sv. Ivanem, kterému jsou věnovány některé místní pamětihodnosti. A dostali jsme se tak i do jeho proslulé jeskyně, kde bylo povoleno fotit, dokonce i se stativem, což je dobře.
Náš následný turistický cíl byl kříž na skále nad obcí, kam se jde... kam se prostě jde. Do kopce. Do poměrně strmého kopce. Ono se to nezdá, ale je to krpál. Ovšem výhledy do okolí včetně pohledu na celou obec stály za to.
A protože čas postoupil, vydali jsme se po další turistické stezce okolo důlní úzkokolejky až k rozcestí Propadlé vody. Tam jsme původně chtěli pokračovat k vodopádům, ovšem s ohledem na pokročilý čas jsme se sebrali a vrátili zpátky do Svatého Jana, do auta a domů. Výlet před vyhlášením celostátní karantény se opravdu vydařil.
Fotka pro dnešní den:
