Pohodový víkend

Tentokrát byl pátek krásně letní, dopoledne jsem se věnoval podřízené a poté, co jsme to zakončili, jsem se vydal na dalekou cestu. A osud byl ke mně opět milostiv, ačkoli jsem dorazil o 5 minut později než před týdnem, v absolutním čase jsem si o 20 minut polepšil.

Prvním a velmi důležitým bodem bylo vrátit dceři fotoaparát, který si u mě při poslední návštěvě zapomněla. Dcera měla viditelně ohromou radost. Poté jsem se vydal na další cestu v domnění, že sejdu dolů k zastávce autobusu, tam počkám na příslušný spoj a dojedu jako každý spořádaný občan. Ale zrovna když jsem se chystal přejít silnici, objevilo se v mém zorném úhlu důvěrně známé vozidlo. Pomyslel jsem si, že kdybych zjistil, že za volantem sedí G., tak se smíchy neudržím. A taky seděla. Ale vysvětlujte, že jsme nebyli domluvení.

Poté, co jsme dorazili ke G. domů, zjistili jsme, že jedni z jejích sousedů se právě stěhují a tahají asi milion krabic, skříně a další vybavení. Proto jsme po chvilce potřebné k aklimatizaci a regeneraci vyšli ven a zapojili se do stěhovacích prací. Sousedi byli už velmi starší lidé a velmi svérázní, neboť jejich byt, do kterého jsme postupně vnášeli další a další krabice a nakonec s přítelem nevlastní dcery i skříně, připomínal hodně využívané skladiště, pročež jsem si raději ani nepředstavoval, jak se mezi tím vším pohybují.

Večer jsme pak, po další dávce regenerace, vyrazili na hřiště mezi domy, kde jsme jednak grilovali a taky hráli volejbal, mohutně se přitom nalévaje fernetem 8000, kteroužto láhev G. objevila v jedné nenápadné prodejně, a bohužel tam šlo o jedinou a poslední láhev. Ani nevím, jak tato volejbalová klání dopadla, ale spát jsme šli v hodně příjemné náladě.

Sobotní program byl ovlivněn pozdním probuzením. K obědu jsme byli pozváni k nevlastní dceři, čímž odpadla starost o vaření. Nevlastní dcera, o které šly fabrikou zvěsti, že vařit neumí, se projevila jako zdatná kuchařka, co se může ihned vdávat.

Odpoledne jsme se vydali na bazén a byl to výborný nápad. V tuto pozdní hodinu se celým areálem bazénu prohánělo posledních 9 návštěvníků, díky čemuž jsme si užili vířivku, páru, venkovní vířivku i normální plavání.

A i když jsme si ještě chtěli večer zahrát volejbal, vrátili jsme se nakonec tak pozdě, že už nezbyl čas.

V neděli tvořila oběd G. a vytvořila vynikající jídlo. Spokojeně jsem konstatoval to, na čem jsme se během rozhovorů s G. už několikrát shodli, že my dva jsme se opravdu hledali. Odpoledne odpočinek a pak večer můj odjezd. Tentokrát bez rušivých elementů až domů.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!