Na rozjezd

V lichých týdnech se snažím trávit víkendy se svými dětmi, na sudé týdny pak připadají víkendy s G. I proto jsem se vydal cestou necestou přes sedmero hor a devatero vod až tam, kde mě G. čekala. A skutečně čekala, v tom je na ni spolehnutí. Protože měla taky zrovna po pracovní době, vedly naše první kroky do nákupního střediska. Po vší té době je úplně neskutečně příjemné vést se s ní jen tak ruku v ruce, korzovat mezi regály a konverzovat o společensky nadprůměrně významných tématech.

„Zatím prochází," konstatoval jsem o něco přes hodinu později, když jsme dorazili ke G. domů, kde syn její sousedky přepracovával elektrickou kabeláž tak, aby správně zapojil rozvod elektřiny v bytě. Tomuto nadanému a talentovanému chlapci je necelých 13 let a je to jeden z kandidátů na čestné místo mého prvního zetě. Když svou elektrikářskou práci dodělal, proklepl jsem si ho ještě ve znalostech historie, filosofie a literatury, načež jsem spokojeně konstatoval, že v jeho případě mohu nechat brokovnici schovanou a že se za pár let může o mou prvorozenou přijít ucházet.

Ani vlastně nevím, jak a kdy jsme se dostali toho večera k tomu, že jsme šli spát. Výhoda času tráveného po boku G. je v tom, že není potřeba hlídat momentální čas na hodinách, a celý víkend plyne nenásilně a v pohodě.

Přestože jsme původně chtěli aspoň část času trávit zakoušením rozkoše vln v plaveckém bazéně v nedalekém městě, nakonec se projevilo to, co jsem napsal už několikrát, a ještě několikrát napíši, a prosím, abyste si to zapsali, budu se na to ptát při kvartálním školení, tedy, že člověk míní a okolnosti mění. Automobil se rozhodl stávkovat, a i když po několika dalších minutách se rozjel, nakonec jsme celou trasu výletu přeplánovali a skončili v rodné vesnici G. a u jejího rodného domu, který je sice posledních několik let bez stálých obyvatel a pouze jedna ze sester G. zde tráví občas víkendy, neboť G. pochází ze tří sester, čímž není míněno ono proslulé národopisné hudební sdružení, ale i tak působí celý dům a zejména jeho okolí kouzelně, takže sentiment byl přítomen.

Ze všech hudebních televizních kanálů, co existují, v bytě G. funguje pouze óčko. A i když zde málokdy trefí hudební dramaturg přesně strunu mého vkusu, sem tam mu to vyjde a jako zvuková kulisa to není nejhorší. A zrovna v nedělním podvečeru nastala ta chvíle, kdy se výběr hudby přesně překryl s mým vkusem a na obrazovku nastoupilo novorenesančně romantické hudební sdružení Visací zámek s písničkou o padesáti letech věku. A tehdy jsem byl svědkem toho, jak byla i tak tolerantní osoba, jakou je G., vystavena kulturnímu šoku, a zatímco já si spokojeně pobrukoval text, jen zděšeně sledovala, co se děje na obrazovce, přičemž nevěřila svým očím ani uším. A ve chvíli, kdy se ozval s gustem zazpívaný refrén „kurva drát, padesát," konstatovala G., že by nikdy netušila, že i tak tradiční stanice, jakou óčko je, ji dokáže překvapit.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!