Nová naděje

Hlas té paní zněl v telefonu pozitivně. "Jste jedním z těch, které jsme vybrali, a proto se chci zeptat, zda máte stále ještě zájem." No jasně, co taky jiného, že jo. "Tak to abyste ve čtvrtek o půl deváté přijel sem k nám, já si vás všechny vyzvednu."

Měl jsem radost a dostal jsem se téměř do euforie, jaká se u mě obvykle dostavuje pouze po výhře Slovanu Liberec. A proto jsem se v uvedený den dé, hodinu há, minutu em a vteřinu ef, dostavil do budovy bé, kde si nás měla převzít paní pé.

A paní, co má stejné příjmení jako jedna velmi populární moderátorka, za chvíli dorazila a odvedla si nás všechny nahoru.

Nejprve se asi tak na hodinu rozpovídala o tom, co nás vyvolené teď čeká, čeho se budeme účastnit, co máme za práva a co za povinnosti, a jak spolu budeme vycházet.

Pak nám rozdala spoustu papírů, které jsme si pozorně pročetli, a i když jsme zjistili, že to není petice požadující zákaz veřejných projevů pro Václava Havla, tak i přesto jsme to nakonec podepsali.

A tak jsem k dalšímu týdnu vzhlížel s optimismem.

Fotka pro dnešní den:
Hezký den!