O této knížce jsem hodně slyšel i četl, ale pořád ne a ne na ni narazit. Až nedávno a úplnou náhodou jsem zahlédl, jak se na mě směje v jednom z mých oblíbených knihkupectví. Na nic jsem nečekal, za chvíli byla moje.Jedná se o sborník povídek - ať už psaných normálně nebo v nerýmovaných verších. A protože Gaiman je mistr hrůzy, ani tady se v tomto ohledu nijak neomezuje.
Úvod knížky je typicky gaimanovský - o každé povídce několik vět, většinou stručných ve smyslu "námět mě napadl, když jsem četl o tom a tom," "požádala mě ta a ta o text na to a to téma," a podobně.
Titulek dnešního příspěvku je stěžejní větou jedné z povídek, ve které úspěšný gigolo narazí na protivnici, která proti němu dokáže využít jeho vlastní zbraně.
Erotiky je v těch povídkách hodně, na Gaimanův standard až přespříliš. Však se taky Gaiman v doslovu hájí, že si to uvědomuje, ale neměl to v úmyslu - povídky sebral a poskládal, a to, že je - nebo aspoň většinu z nich - spojuje erotická atmosféra, si uvědomil, až když viděl celý sborník pohromadě.
A tak se dočítáme o čarodějnických procesech, putování v čase, o tom, že Mikulášovo prosincové poslání je ve skutečnosti prokletí, o nestárnoucí modelce z erotického časopisu, a podobně.
Pro čtenáře, kteří mají rádi skupinu Metallica, je připravena povídka, obsahující spoustu odkazů na písničku The Thing That Should Not Be - schválně neříkám, která to je, ale kdo si pamatuje text té písničky, jistě na to brzy přijde.
Závěrečná povídka je asi nejmrazivější - příběh mladé dívky, do které se zamiloval ovdovělý král, zato jeho dcera ji úporně nenávidí. Až při opravdu pečlivém čtení vyjde na povrch, že za hororovým příběhem se skrývá pohádka o Sněhurce, jen vyprávěná z pohledu údajně zlé královny.
Máte-li rádi trochu děsu, nemůžu než doporučit.
Fotka pro dnešní den:



1 krát komentováno:
Děs miluju, díky za tip!
Okomentovat