Škola měla narozeniny

Občas se stane, že má narozeniny i někdo jiný než já, což pokládám za klasický projev toho, že svět už nikdy nebude takový, jaký býval za starých časů, kdy stromy měly delší stín. A někdy má narozeniny ne člověk, ale instituce, a k tomu ještě instituce dětskou duši natolik formující, jako je škola.

Škola, do které chodí Pavlínka, má výročí, tuším 80 nebo tak nějak let od založení, a proto jsme v pátek večer (!) vyrazili. Pochválil jsem dcerku, jak je vzorná, že i v pátek večer chce jít do školy, a že je jen škoda, že tentokrát jde bez aktovky.

Příchodová cesta ke škole byla vyzdobena lampióny a v kombinaci s tmou tím vytvářela zajímavou a poutavou atmosféru. Třídy byly vyzdobeny tématicky, například zrovna ta Pavlínčina rybičkově, ale, a to mě potěšilo ještě více, na zdi vedle vchodu do Pavlínčiny třídy visely obrázky želviček.

Přes původní názor, že do hodiny jdeme domů, se naše návštěva trošku protáhla. Zabrousili jsme totiž do hlavní budovy, kam chodí děti od čtvrté třídy nahoru. A tam se to nedalo jen tak proběhnout. Brali jsme to poctivě třídu po třídě, vyzkoušeli si keramiku, batikování, drátkování, viděli jsme několik dětských představení a vystoupení, a nakonec jsme děti zavedli do tělocvičny, kde se mládí vyřádilo na trampolínách, hrazdách, kruzích a jiných vražedných zařízeních.

Shrnuto a podtrženo to byla moc pěkná akce a Pavlínce její školu můžu jen závidět.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!