Rozmazlený fakan

Jeden z druhů dětí, se kterými se člověk občas potká, je druh "rozmazlený fakan."

Na jednoho takového jsme narazili v sobotní podvečer, když jsme šli s dětmi do parku, kde na nás čekala švagrová se synovcem Ondrou. Ten měl z příchodu nás, a hlavně našich dětí, ohromnou radost. My dospělí jsme zasedli k pohodové debatě a děti si v klidu řádily.

To by se ovšem nesměl objevit rozmazlený fakan. Z neznámého důvodu si vyhlídl Míšu a nechtěl mu dát pokoj. Ve chvíli, kdy Míša v pohodě stál a koukal na to, co vyvádějí jiné děti na prolézačce, k němu rozmazlený fakan přiběhl a vší silou do něj strčil, až se Míša nedobrovolně posadil do písku a rozplakal se. Protože jsem nechtěl hned na začátku vyvolávat rozepře, zavolal jsem si Míšu k sobě, abych ho uklidnil a poradil mu, ať se rozmazlenému fakanovi radši vyhýbá. To se mu celkem dařilo, ale rozmazlený fakan byl z těch, kterému jedna provokace nestačí, a tak ani ne za pět minut srazil Míšu k zemi podruhé. Očekával jsem, že ho jeho rodiče okřiknou, ale ti se tvářili, že ho (rozmazleného fakana) vůbec nevidí. O chvíli později projevil Míša přání vylézt si po žebříku na horní plošinku. Ještě, že jsem měl pud sebezáchovy a dítětezáchovy a šel jsem s ním. Sotva se Míša objevil na plošince, vylezl z druhé strany rozmazlený fakan a hned se snažil Míšu srazit. Při představě pádu svého synka z téměř dvoumetrové výšky, kterému jsem zabránil tím, že jsem Míšu pevně držel, jsem se zprotivil svým zásadám, a i když jsem mírumilovný člověk (nesměj se, Drope), tak se ve mně nahromadil veškerý vztek a o dost hlasitěji, než je moje standardní hlasitost, jsem zařval: "Nešťouchej do něj!" Asi jsem se i odpovídajícím způsobem tvářil, protože rozmazlený fakan znejistěl a začal očima hledat svoje rodiče. Z nedaleké lavičky se odlepila žena o dost mladší než já, přišla k nám a spustila na rozmazleného fakana slaďounce: "Copak, Jaroušku, stalo se něco?" "To pán," oznámil rozmazlený fakan a ukazoval na mě. Paní se na mě podívala tázavě a já jí ve stručnosti vysvětlil, o co šlo. "Ale no tak, Jaroušku," prohlásila slaďounce paní, "to nesmíš, hezky řekni chlapečkovi promiň," načež rozmazlený fakan něco v tom smyslu skutečně zamumlal a od té doby dal Míšovi pokoj.

Ale nedal pokoj úplně. On totiž synovec Ondra tam měl s sebou hračky - fromičky na písek a podobně. A s jednou takovou hračkou si hrála jedna malá holčička, ještě menší než Míša. Rozmazlený fakan k ní přiběhl, vykroutil jí formičku z ruky, rozběhl se na opačný konec hřiště a hodil formičku do houští. Ani tehdy jeho rodiče nezasáhli, formičku z houští vylovil otec plačící holčičky.

Rozmazlený fakan však pokračoval. Protože Ondra měl i kyblíček (takový žlutý s červenými ozdobami ve tvaru obličeje), rozmazlený fakan tento kyblíček uchopil, rozběhl se a hodil ho do houští na naší straně hřiště. Naštěstí se našel obětavý klučina, který vlezl do houští a kyblíček vysvobodil. Rozmazlený fakan hodil kyblíček do houští ještě asi dvakrát, než došla trpělivost i švagrové a od zachránce si kyblíček převzala osobně. Fakanovi rodiče samozřejmě na adresu svého synka neřekli ani půl slova.

Pak se kousek od hřiště odehrávalo divadelní představení pro děti a když skončilo, rozmazlený fakan už na hřišti nebyl. Naštěstí.

Fotka pro dnešní den:Hezký den!