Ne, přátelé, nebojte se, nehodlám konkurovat panu Haileymu, i když jeho knížky mám rád. Hodlám napsat něco o své zkušenosti s hotely.
Když jsem, kdysi dávno, uznal, že mé poflakování se od ničeho k ničemu není to pravé meruňkové, začal jsem se živit poctivě, tj. prací. A v rámci té práce jsem jezdil na služební cesty - do Prahy, do Brna, atd.
V Praze, konkrétně v Praze 4, konkrétně kousek od metra Kačerov, jsme měli zamluvený pokoj v hotelu. Od pondělka do čtvrtka jsme v něm bydleli, v pátek nám ve firmě proplatili účet. Zpočátku byla ještě v ceně ubytování i snídaně formou švédského stolu - tedy podle hesla "sněz, co můžeš". Není tedy divu, že přesto, že jsme na začátku našich výjezdů byli s kolegou Břeťou oba štíhlí jako atleti, po dvou měsících už to nebyla pravda. Osobně jsem přibral 6 kg, Břeťa se asi o moc nelišil.
Po jisté době hotel změnil taktiku a snídaně už nedával - tedy jeden týden to dopadlo, že já jsem snídani dostal a Břeťa si ji musel zaplatit extra, další týden už jsem ji nedostal ani já, ale to nevadilo, zaplatili jsme si oba a dál jsme se bezuzdně cpali.
Nedávno se mi stalo, že jsem opět musel vyhledat služby hotelových zařízení. Je pravda, že nejraději spím doma, protože svou postel mám už za ta léta, co v ní léhám (shodou okolností jsme si postele pořídili ve stejné době, kdy se narodila Pavlínka, takže mají stejně let - stěhováci se s nimi tenkrát pronesli; naše patro jsme označili za druhé, přestože je ve skutečnosti třetí; to první jsme označili za zvýšené přízemí), uzpůsobenou natolik, že usnu kdykoli a za jakýchkoli okolností (i při rockovém festivalu nějakých 200 metrů od našich oken). Ale zkrátka jsem musel spát mimo vlastní domov.
I jal jsem se vyhledat odpovídající hotely. První mě šokoval, neboť cena za jednu noc připomínala spíše letopočet, a to ne příliš vzdálený. Hledal jsem dál a nakonec našel - 200 Kč za noc, paráda, domluveno, ujednáno, hotovo.
I přijel jsem první den. Věděl jsem, že hotel nemá skutečnou recepci, že se stavím dole v restauraci a tam ohlásím, že se chci ubytovat. Trošku mě zarazilo, že má hotel nad vchodem dvě hvězdičky, z toho jednu přelepenou, ale připočítával jsem to zlomyslnosti místních pubescentů a vešel jsem dovnitř.
V restauraci, jak jsem měl nainstruováno, jsem servírce neurčitého věku a pohlaví ohlásil, že hledám ubytování. Vzápětí se objevil sloup cigaretového kouře a někde uprostřed něj se ozvalo, ať jej následuju. Došli jsme do kanceláře, tam jsem nahlásil jméno a adresu a obdržel klíč od pokoje.
Pokoj byl malý, ale sympatický. To, že mám hned za hlavou a oknem dost silně frekventovanou komunikaci, mi zpočátku nevadilo, ale už po hodině jsem strkal hlavu pod polštář v usilovné snaze usnout.
Napsat o tom hotelu, že kvalita odpovídala ceně, by znamenalo ho hodně pochválit. Doslova nad míru. Spíš by se dal zařadit do kategorie "zadarmo drahý". Vždycky při příchodu jsem musel zadržet na dost dlouho dech - smrad z restaurace kombinovaný se smradem z nevětraných toalet dělal svoje. Ten úsek k dveřím do ubytovací části jsem doslova proběhl (což je vzhledem k mé lenosti docela výkon) a až za těmi dveřmi jsem se mohl nadechnout. Vlastně až po návratu domů jsem zjistil, že mi načichlo všechno oblečení, takže jsem celou dobu svého ubytování smrděl v množství větším než malém.
Stručně se dá napsat, že tato zkušenost mi stačila. Až (lépe řečeno jestli) budu ještě někdy hledat hotel, dobře si své oblíbené kritérium cena/výkon rozmyslím.
Hezký den.
