fotbal a knihy

Protože mám tento týden odpolední školení, dostávám se domů až docela pozdě. No, hodně pozdě. A proto jsem ze včerejšího zápasu Sparty Praha v Lize mistrů proti Ajaxu viděl jen posledních 10 minut. Dokonce i Matušovičův gól jsem viděl jen ze záznamu. V rámci nutnosti zachování aspoň jakés takés iluze objektivity musím uznat, že se ten gól povedl. Ale na druhou stranu, vyrovnávací gól Nizozemců byl rovněž z kategorie výstavních.

Krom toho jsem se opět dostal po více než roce k přečtení dvou knih spisovatele Neila Gaimana. Jsou to knihy Američtí bohové a Nikdykde.

Obě knihy vyžadují po svých čtenářích aspoň minimální dávku fantazie - no, po pravdě řečeno, čím větší fantazii máte, tím lépe.

Obě knihy mají navíc společné jedno - hlavním hrdinou je v každém případě muž, který, ať bilancuje svůj život, jak chce, slovo úspěch může použít jen s notnou dávkou nadsázky. Pak se ovšem setká s osobou, která jeho dosavadní život převrátí vzhůru nohama.

V Amerických bozích je hlavní hrdina celou dobu jmenován pouze přezdívkou Stín a jeho osudovou osobou je člověk jménem Středa, který Stína zaplete do svých plánů. Stín projde doslova vším možným, sáhne si až na okraj smrti, nakonec odhalí, o co Středovi jde a podaří se mu tento plán zastavit.

V Nikdykde je hrdinou Richard, na kterého doslova odnikud vyskočí dívka jménem lady Dvířka. Ta jej nakonec zavede do tajemného podsvěta, který se nachází pod Londýnem. Richard zde rovněž dosáhne na hranici smrti (při získávání klíče od tajemných mnichů), protože tuto zkoušku přežije, vrací se silnější, a v závěru knihy se do podsvěta vrací, protože realita mu ve srovnání s podsvětem přijde nudná.

Jsou to jediná díla od pana Gaimana, která znám. Zaujala mě už při prvním čtení, teď podruhé jsem četl pozorněji a byl jsem překvapen, kolik detailů mi napoprvé uniklo.

Hezký den!